4 roky v životě koloběhny – Bára na kolobce 33. díl

Chtěla jsem napsat článek o tom, že jezdím na koloběžce už 3 roky.

Ale nenapíšu.

Zjistila jsem totiž, že už to jsou 4 roky. A o tom bude článek.

Z koloběžkářského batolete na Yedoo Four za tu dobu vyrostla hrdá majitelka sporťáka Trexxe, která si tu s vámi o koloběžkách povídá už tři sezóny. Fíha, teď se cítím stará.

Co vy, jak dlouho už koloběžíte? A prošli jste stejným vývojem jako já?

3 vývojové fáze

Když jsem dumala nad svou koloběžnou kariérou, napadlo mě, že jsem jako Pokémon. Taky mám 3 vývojové fáze.

1) Fáze vajíčko

To jsem si pořídila první koloběžku a ještě nebylo úplně jasné, jestli u ní zůstanu. První cesta bolela, další nebyla o moc lepší. Ale postupně jsem si zvykala a sžívala se s koloběžkou, až přišel den, kdy jsme se tady v Šatně potkali poprvé. Pamatujete?

Takhle vypadala moje první koloběžka.

2) Fáze splašené kuře

S prvními články přišla i pořádná koloběžka: můj vysněný Trexx. Víte, že jsem ho dostala právě za články? O to ho mám radši. Trexx nastartoval mou splašenou fázi.

Najednou jsem musela být každý den na koloběžce. Připojila jsem se k brněnské komunitě a jedno léto jsem nevynechala snad žádnou vyjížďku. Dokonce jsem se začala hlásit na závody. O tom prvním jsem vám už vyprávěla.

Odnesla jsem si dvě medaile, jeden pád z koloběžky a konečně nějaké sportovní sebevědomí.

Můj první závod byl Koloběžka Cup – a skončila jsem šestá!

3) Fáze klidná slípka

Ta nadšená závoďácká fáze spoustě lidem vydrží – a já jim fandím. Ale není to můj případ. Jednoho dne jsem odjela Koloběžka Cup a řekla jsem si:

„Dyť mě to závodění vlastně až tak nebaví.“

Tak skončila moje závodnická kariéra dřív, než začala.

S Trexxem jsme teď jako staří manželé (v tom nejlepším smyslu). Máme se rádi, myslíme na sebe, ale nebrečíme do polštáře, když se pár dní nevidíme.

Teda aspoň doufám, že on to má stejně.

Pořád se máme rádi, jen už nedivočíme po závodech. 🙂

33 článků o koloběžkách?

Tenhle článek je můj 33., všimli jste si?

Když jsem seriál Bára na kolobce začala psát, myslela jsem, že jich bude tak pět, možná deset – a šmytec. Ale témata pořád přibývají a s nimi i vy, kdo moje články čtete.

Víte, co mi dělá největší radost? Že moje články mají ohlas. Nemyslím lajky na Facebooku. Myslím komentáře tady pod článkem, zprávy, prostě to, když si někdo dá práci a napíše k těm mým písmenkům pár svých.

Když mi někdo napíše, jsem šťastná jako blecha.

Sem tam mi čtenáři píšou, že se díky mně rozhodli pořídit si koloběžku nebo že jsem jim pomohla s výběrem. Pak vidím, že moje psaní má smysl.

Takže pokud přemýšlíte, jestli mi napsat komentář, nebo ne… napište. Budu moc ráda.

Co se změnilo?

Zbývá jedna otázka: co je za ty 4 roky jinak?

Fůra věcí.

Hodně se nám rozrostla komunita. Zároveň přibývá lidí, kteří si jezdí svoje a o nějaké komunitě ani nevědí. Vypadá to, že se z koloběžek stává masově oblíbený sport.
Já osobně cítím rozdíl ve fyzičce. Když jezdím, celé tělo se mi zpevní, je mi fajn. Když nejezdím, kynu. Takže jo, koloběžka dělá divy.
Vyzkoušela jsem různé koloběžky – třeba skládačku Kostka Twenty Fold Max nebo novou Yedoo S2620. Za to jsem moc vděčná. Bez seriálu Bára na kolobce bych si ani nepředstavila, že vyzkouším tolik koloběžek, a dokonce uvidím, jak se vyrábí.
Našla jsem si svoje místo v (koloběžném) světě. Vím, že nejsem závoďák, nejsem odborník, ale zároveň už nejsem zelenáč. Díky tomu dokážu psát pro lidi, kteří to mají podobně, a echt odborné články nechávám větším profíkům.

A taky mám teď fůru super fotek s kolobkou. 🙂

Hlavně beru koloběžku jako součást sebe. Součást toho, kdo jsem a co mě baví. Takový koníček je sice sólový, ale dá vám pocit sounáležitosti, protože najednou patříte ke koloběžkářům. A to je super pocit.

Co jste na koloběžce zažili vy a jak jste se jako koloběžníci vyvíjeli?

Trhněte si!

Kam dál?

Bára Koloběžka

web

Píšu a jezdím na koloběžce. A taky píšu o tom, jak jezdím na koloběžce.

V nohách mám už tisíc mil a v rukách tisíc stran textu. Tak se usaďte a začtěte se! 🙂

29. 6. 2020, autor: Bára Koloběžka

Komentáře

Pedro, přidáno 30.06.2020

Ahoj, Báro, další milý článek, dík zaň. Nechám teď ale stranou koloběžkářský vývoj, jde o něco jiného, co mi při čtení vyskočilo v hlavě. Pořád totiž tak nějak v koutku duše doufám, že se koloběžka nikdy nestane „masovou“ záležitostí. Protože z čehokoli „masově oblíbeného“, „masově provozovaného“, „masově prosazovaného“ nebo „masově navštěvovaného“ nakonec vznikne paskvil. Na jednu stranu mne mrzí, že při padesátikilometrovém výjezdu potkám 140 cyklistů a pouhé dva koloběžkáře, na stranu druhou bych rád, kdyby si koloběhání, tak jak na něj osobně nahlížím, zachovalo punc volnomyšlenkářství, jednoduchost, určitou vyčleněnost, a s tím spojenou svobodu. Ať je kolobrnda rozšířená, ať je oblíbená, ale prosím, ať není „masová“.

Odpovědět
Vladimír, přidáno 30.06.2020

Ahoj Báro. I já děkuji za Tvé články. Koloběžku mám již 10 let, ale prvních 8 roků jsem občas proháněl Worcra. Byla těžká a hodně vysoká. Přesto se mě to bavilo (projížďka max 10km). Již druhým rokem mám „kamarádku“ Crussisku a v neděli padla první padesátka (moje padesátka padla již před několika lety). Nedávno jsi popisovala, jak se pozná závislák a věř, že jsem se poznal ve většině případů. Přeji hodně kilometrů, krásný den a trhni si Ps: těším se na další články.

Odpovědět
Tomas, přidáno 02.07.2020

Já jezdím teprve druhý týden ( na kostce tour). Jsem totální zelenac, ale moc mě to baví. Díky za tvůj velmi čtivý blog, pomohl mi s výběrem stroje a vlastně i aktivity! Je skvělé, když někdo něco umí a zároveň je o tom schopný šikovně psát pro nás ostatní. Trhnete si nohama 🙂

Odpovědět
Bára Koloběžka, přidáno 03.07.2020

Ahoj Pedro,
díky za komentář, sama jsem přemýšlela, jak bych vnímala cyklostezku plnou koloběžkářů. Ale došla jsem k tomu, že i kdyby byly koloběžky masová záležitost, ta svoboda tam pořád bude – aspoň pro mě. Už dneska spousta lidí bere koloběžky jinak, nezapojuje se do komunity, bere koloběžku jen jako další sport. A to je za mě v pohodě, protože já osobně si pořád můžu jezdit po svém, vybírat si své trasy, užívat si to a vnímat koloběžku jako součást sebe.
Přeju, ať tě koloběh pořád baví, ať bude koloběžkářů, kolik chce. 🙂

Odpovědět
Bára Koloběžka, přidáno 03.07.2020

Ahoj Vladimíre,
moc děkuju za milý komentář. 🙂 Fíha, 10 let, to je něco! Taky jsem začínala na takové těžké nemotornici, u mě to byla Yedoo Four. A co jsem stoupla na Trexxe, začaly kilometry lítat.
Přeju, ať ti to dupe! 🙂

Odpovědět
Bára Koloběžka, přidáno 03.07.2020

Jé, děkuju moc, to mám radost, že články pomohly s výběrem. 🙂 Kostka Tour je super koloběžka, sama jsem na ní jezdila asi měsíc a hodně jsem váhala, jestli chci ji, nebo Trexxe. Tak ať ti to jezdí! 🙂

Odpovědět
Tomáš, přidáno 03.07.2020

Trexxu jsem taky zvažoval, líbí se mi na ní ta nízká váha.

Články jsou hodně skvěle napsané!

Odpovědět
Iva, přidáno 08.07.2020

Ahoj Baro,
tak smejdim na netu..ctu recenze..hodnotim..a prave jsem zhltla vsechny Vase clanky..no a nemuzubse rozhodnout mezi dragstr a twenty max fold..a tak nejak nevim no.. pls Vas nazor? Mmj skvele jsou ty rohy na riditkach..poradite jaka to jsou?

Diky a zatim,
i

Odpovědět
Martin, přidáno 18.07.2020

Ahoj Baro
koloběžku jsem si koupil kvuli tomu že jsem se přestěhoval a chodit do práce 5km se mi nechtělo. Předtím to byli 2km to byla pohoda. Na kole už 15let jezdit nemůžu na bruslích jsem si zlámal ruku chtěl jsem něco co jede ale zároveň kdykoliv zastaví. Po prvním roce ježdění jen do práce. Jsem se o celozávodní letní dovolené místo pěšího vandru vydal po cyklostrase Saala radweg v německu. Vzal jsem si úplně to nejobyčejnější co jsem doma měl 7let starý spacák, plachtu z obi za 70kč akorát karimatka byla nafukovací ze zdravotních duvodů. Ano možná to všechno bylo hrozně težký ale nakonec jsem dojel k Labi a po Labské stezce se vrátil do Děčína kde mě ovšem zradila 3km před koncem těch 800km noha. No co. Druhý rok jsem chtěl jet k moři stezku Odra Nisa jelikož jsem moře nikdy neviděl. A tam jsem skončil třetí den zase s tou nohou a musel se vrátit domů. Odra je na Německo/Polské hranici nakonec jsem zvolil cestu přes Polsko do Walbzrychu s tím že musím přejet hraniční Javoří hory. A tam celý smutný že asi dovolené na koloběžce končí jsem zjistil že při jízdě do kopce mě noha nebolí. Měl jsem štěstí v neštěstí. A tak ted jezdím nejčastěji kopce letos v době uzavřených hranic jsem to vzal od Děčína podél hranic až do Nových Hradů 760km nastoupal asi 13000m a nic mě nebolí a našel jsem si to svoje. Závody přenechám rychlejším a soutěživějším. Je fakt že by se nějaký podobný šílenec občas hodil ale člověk nemůže mít všechno. Teď jsem se vrátil z cesty druhou stranou od Děčína do Jeseníků přes hory asi 600km převážně v Polsku. Ani jednu koloběžku jsem nepotkal.
Kolikrát stojí za to i uznání když vás cestou do kopce předjedou kluci na silničních kolech nebo vytáhnete do 1000m naloženou koloběžku a tam se prohání 25letý kluci na elektrokolech v očích obyčejných lidí je to vidět že to ocení.
A taky mě nebolí záda a na cvičení s ploténkami jsem lenoch. Tohle je lepší.
Měj se a hodně zdaru
Martin

Odpovědět
Bára Koloběžka, přidáno 19.07.2020

Tomáši, díky za pochvalu. 🙂

Odpovědět
Bára Koloběžka, přidáno 19.07.2020

Ahoj Ivano,
hm, těžká volba. 🙂 Osobně mám ráda jak Kostku (pro poctivé zpracování) tak Yedoo (pro super design a řadu Alloy). Asi záleží, proč máte ve výběru tu skládačku. Jestli ji potřebujete často převážet a potřebujete ji složit, volba je jasná. Výhoda je především v tom, že ji můžete vzít do vlaku a neplatíte za „kolo“… no a jasně, líp se vejde do auta. Ale osobně kdybych měla vybírat ze dvou koloběžek stejné velikosti, sáhla bych po lehčí Alloyce. Podle mě je i praktičtější, protože jak je lehčí, člověk ji snáz vezme do tramvaje, do busu, do schodů…
Mimochodem, tu Kostku už jsem testovala, třeba to pomůže 🙂
https://satna.sportobchod.cz/skladack-kostka-twenty-max-fold-bara-na-kolobce-25-dil/

Přeju prima trhání, ať si vyberete kteroukoliv.

Odpovědět
Bára Koloběžka, přidáno 19.07.2020

Ivo, pardon, překoukla jsem se a přejmenovala jsem vás. 🙂

Odpovědět
Bára Koloběžka, přidáno 19.07.2020

Ahoj Martine,
teda klobouk dolů! Já si tu šolichám svých pár desítek kilometrů na vyjížďku a ty si jezdíš po stovkách! 🙂 Držím pěsti, ať tě to baví pořád stejně – protože o tom to je.

Odpovědět
Tritol, přidáno 07.01.2021

Je to super, že píšeš… mě to taky moc pomohlo. Hodně mě okouzlila (jsi mě okouzlila) koloběžkou Yedoo S2620 a hned jsem ji koupil a je to fakt liga.
Teď se nedá jezdit, páč je sníh, ale na jaře jí proženu kola…Díky moc a piš dál !

Odpovědět
Michal, přidáno 24.03.2021

Ahoj Báro,
ke koloběhu jsem se dostal teprve nedávno. Bylo to koncem loňského srpna, a to díky tvému blogu. Hned ze začátku jsem udělal chybu, a to ve výběru stroje. Koloběžka z insportline, kde se povolovala řídítka. Při sjezdu jsem urval zadní brzdu. Pravidelně jsem měl kotník od krve od vystouplých šroubů. Vysoký nášlap. Učiněný horror. Naštěstí po čtrnácti dnech jsem byl v Kolobky.CZ (Hybešova 14, Brno). Poradily, ukázaly a seřídily. Odjel jsem na Kostka tour Max. Od té doby jezdím a užívám si to. Zatím mám za sebou něco okolo 1000 km. Mé nadšení z koloběhu začala sdílet i manželka. Pak dcera i náš nejmladší syn. Nejstarší syn vzdoruje a preferuje kolo. Třeba se přidá později 🙂 Brzy čekám přírůstek do koloběžkové rodiny. Bude to zelená Trexx (sportobchod.cz). Už se moc těším:)
Zůstávejte věrní koloběhu a trhněte si nohou .

Odpovědět

Váš komentář Zrušit odpověď

Nejnovější články

Recenze Head Extreme MP / Tour 2022 07.03.2023
9 tipů na vánoční tenisové dárky 16.12.2022
Obutá neobutá: Proč koloběžím v barefoot botách? – Bára na kolobce 46. díl 13.10.2022
Přimrzají vám ruce k řídítkům? Zjistěte, jak se obléct na kolo v zimě 29.09.2022
RECENZE: Tecnifibre T-Fight 305 ISO – dynamická kontrola v každém úderu 13.09.2022
RECENZE: 3 TOP antukové modely od Head, Wilson a K-Swiss 16.08.2022
Ploché nohy u hokejistů – příčiny, prevence a léčba 25.07.2022
Jak v tenise eliminovat nevynucené chyby? 18.07.2022

Facebook

Šatna blog ze zákulisí Sportega.cz