Avoy MU Brno: Borci, jaké svět neviděl

Minulý týden se část našeho týmu zúčastnila tréninku futsalu pro nevidomé s týmem Avoy MU Brno. A byla to super zkušenost, i když jsme se celkem dost trápili…

Kluci z Avoye jsou skvělá parta, která nás okamžitě přijala mezi sebe. Trénink vedli Milan Duda s Jitkou Graclíkovou. Připravili pro nás několik cvičení (ostrý zápas raději vynechali, abychom nepřišli k újmě) a atmosféra byla i díky nim skvělá.

Nevidomí vidí víc

Hned na začátku nám rozdali klapky na oči a seznámili nás s pravidly hry. Ve zkratce: používá se míč s rolničkou, celou dobu musíte křičet „voy voy“, aby o vás věděli ostatní a nedocházelo ke kolizím, a brankáři jsou jediní ve hře, kteří vidí.

Byla to sranda… než jsme si ty klapky nasadili. Pak jsme byli totálně marní.

Je zvláštní, že i když dopředu vidíte, že je hřiště velké a prázdné, hned po zakrytí očí máte strach, že do něčeho vrazíte. Absolutně nám chyběla představa o prostoru a vzdálenostech. A tak nám hráči Avoye museli při procházení po hřišti pomáhat a pobízet nás, abychom se nebáli jít dál.

Ani vrata od stodoly

Další potíž nastala při kontaktu s míčem. Zkoušeli jsme nájezdy i penalty.

Rob: „I když mám míč na noze každý týden, jakmile se mi zatmělo před očima, vůbec jsem nevěděl, jak ho mám vést a kde se mi motá. Postupem času jsem si sice osvojil techniku vedení balonu, ale stále jsem neměl ponětí o prostoru a při střelbě jsem neměl šanci mířit. Prostě jsem pálil naslepo. Měl jsem pocit, že bych netrefil ani vrata od stodoly.“

Iris: „Přišlo mi zajímavé, že při nájezdech hráči spoléhají hlavně na tvrzení navigátora – je to takový hezký prvek kooperace a solidarity v té hře.“

Brankář nemá šanci

Brankář nemá šanci

Penalty jsme stříleli z šesti metrů. Sice si hezky nastavíte balón k noze, ale protože ho nevidíte, netušíte, jakou částí nohy ho zrovna trefíte. A tak brankáři s našimi kopy neměli žádný problém.

U střel od profíků však často šanci nemají. Divili byste se, kolik dokážou nasázet gólů. A stačí jim jen zahlásit, kde je pravá a levá tyč a prostředek.

Rob: „Jeden borec na mě houkal od levé tyčky, druhý od pravé a gólman ze středu branky. Jenže co je to člověku platné, když nemá ponětí, kde míč stojí a jak přesně ho dokáže trefit. Když je míč v klidu, jsou totiž rolničky tak nějak zbytečné. I přesto jsem tam zavěsil dva banány pod víko. Teda aspoň co vím z doslechu, bohužel jsem je neviděl.“

Vedení míče

Na tu rolničku musíte mít vytrénovaný sluch. My jsme ji sice slyšeli, ale absolutně jsme neměli páru, kde přesně je. Museli jsme vypadat jako při přehlídce silly walk.

Rob: „Připadal jsem si jako motovidlo, a to jsem jen podnikal nájezdy na gólmana. Bez beků, s libovolným množstvím času. Nedokážu si představit, že bych se měl zapojit do vřavy v ostrém zápase. Buď bych někoho zranil já nebo on mě. Minimálně bych z placu odešel zesměšněn a zostuzen.“

A takhle hrají profíci

A takhle hrají profíci

Celkové dojmy

Z tréninku jsme nakonec měli rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsme byli nadšení z té atmosféry a celé party Avoye, na druhou stranu jsme si uvědomili, jak moc se spoléháme na zrak. Bez něj jsme si skoro ani neškrtli.

Iris: „Byla jsem překvapená, že to nejsou žádné bábovky, do hry vůbec nešli opatrně, naopak hráli s obrovským nasazením a tvrdě. Ti se asi neválí dvě minuty na zemi kvůli vymyšlenému zranění.“

Mája: „Škoda, že je o to malý zájem. Pro nevidomé je to skvělá možnost, jak si pořádně zasportovat. Navíc je pěkné, že existují lidi, kteří jsou ochotní jim věnovat svůj čas a pomáhat jim v tom.“

Rob: Smekám před kluky klobouk, jsou to borci, jaké svět neviděl.“

Bučovice Blind Football Cup 2017

Na závěr pro vás máme tip na mezinárodní turnaj, který bude 17. a 18. června v Bučovicích. Zajděte se přesvědčit, že i nevidomí umí hrát krásný fotbal.

 

25. 5. 2017, autor:

Váš komentář





*

Šatna blog ze zákulisí SportObchod.cz