Co ťa nevytočí, to ťa posílí (staré moravsko-koloběžkářské přísloví) – Bára na kolobce 44. díl
Četla jsem, že když je pro něco ustálené pojmenování, lidi tomu víc věří. Takže ne, tohle moravské přísloví neexistuje… ale věřte mu.
Každopádně: Z mých článků to může vypadat, že nad koloběžkou slunce nezapadá, koloběžkáři potí duhu a v jednom kuse se usmívají jako děcko na bonbon. Že nikdy nenadávám, nikdy se nevztekám. Vůbec! Jsou situace, kdy nadávám jako špaček. (S malým š, protože tohle by mi na hodinách etikety neprošlo.)
A věřím, že to máte stejně. Proto vyhlašuju Den volného nadávání! Pojďte si se mnou zaláteřit (pěkný slovo) pěkně od plic. Začnu, jo?
„Nádech – výdech“ potřebuju, když…
Když se konečně obleču, nachystám, obuju… a zjistím, že mám vyfouknuté kolo. (Těm, kdo tohle taky nesnáší, posílám tematickou písničku.)
Když se dřu jako blázen… a zjistím, že mám už tři kilometry šprajclou přední brzdu. (To se mi fakt stalo.)
Když ani po třech Youtube tutoriálech nejsem schopná brzdu seštelovat.
Když místo toho rozšteluju i to, co předtím fungovalo.
Když se drbnu do kotníku tak, až vidím všechny svaté včetně svatého Kostky a svatého Wolfera.
Když se během stejné vyjížďky drbnu znovu do toho samého kotníku.
Když se mě náhodný cyklista ptá, kde mám šlapky. (Haha, haha, ha. Vůbec jsem to neslyšela už stokrát.)
Když mě náhodný chlápek (ne-koloběžkář) poučuje, že na koloběžce musím střídat nohy.
Když nám elektrokoloběžkáři dělají ostudu.
Když nám někteří klasičtí koloběžkáři dělají ostudu.
Když prateta moudře prohlásí, že koloběžkáři jsou infantilní.
Když mě motorista poučuje, že na silnici nemám co dělat.
Když s vypětím sil vyfuním na kopec… abych zjistila, že hned za ním je další.
Ale víte co? Je i fůra věcí, které mi dělají radost
Když jedu kolem skupinky dětí z mateřinky, a ty na moji koloběžku koukají s otevřenou papulkou.
Když se na sebe usmějeme s jiným koloběžkářem.
Když mě pozdraví kolař nebo běžec.
Když je venku tak akorát a koloběžka TAK krásně sviští.
Když ujedu víc, než jsem od sebe vůbec čekala.
Když mi nekoloběžkář pochválí koloběžku.
Když mi KDOKOLIV pochválí koloběžku.
Když můžu o koloběžkách povídat někomu, koho to zajímá.
Když vytáhnu na kolobku přítele – a ono ho to fakt baví.
Když zvládnu kopec, který jsem nikdy předtím nevyjela.
Když vyjedu zamračená a už po kiláčku se mi chce radostí létat.
Když na cestě potkám kočku, srnku nebo veverku. (Nebo ježka. Ježci jsou boží.)
A teď vy. Napište mi:
Co vás nejvíc štve?
Co vám dělá největší radost?
Trhněte si!
Kam dál?
- Záhada vyřešena: Proč je koloběžka nejbožejší sport na světě? – Bára na kolobce 43. díl
- Chci kolobku a nemám v kapse 10 talířů. Co teď? – Bára na kolobce 42. díl
- O ženě, co nežene – Bára na kolobce 41. díl
- celý seriál Bára na kolobce
Píšu a jezdím na koloběžce. A taky píšu o tom, jak jezdím na koloběžce.
V nohách mám už tisíc mil a v rukách tisíc stran textu. Tak se usaďte a začtěte se! 🙂
19. 10. 2021, autor: Bára Koloběžka
Nejnovější články
- Recenze Head Gravity 2023 MP / Tour 09.05.2023
- Co očekávat od nových raket Head Gravity 2023? 12.04.2023
- Recenze Head Radical MP/PRO 2023 22.03.2023
- Recenze Head Extreme MP / Tour 2022 07.03.2023
- 9 tipů na vánoční tenisové dárky 16.12.2022
- Obutá neobutá: Proč koloběžím v barefoot botách? – Bára na kolobce 46. díl 13.10.2022
- Přimrzají vám ruce k řídítkům? Zjistěte, jak se obléct na kolo v zimě 29.09.2022
- RECENZE: Tecnifibre T-Fight 305 ISO – dynamická kontrola v každém úderu 13.09.2022
Štítky
Šatna blog ze zákulisí Sportega.cz
Komentáře
Kuba Koloběh, přidáno 10.02.2022