Kostka Tour Max: Škrtá, ale jede jako drak – Bára na kolobce 5. díl
Ze své koloběžky Yedoo Four jsem dočasně přesedlala na Kostku Tour Max. Vyzkoušela jsem si, jak se jezdí na větší koloběžce s nižším nášlapem a jestli to vlastně není mínus – jestli na své běžné cestě do práce nebudu mít pocit, že to koloběžka odjela za mě. Už teď můžu vykecat, že sice škrtám spodkem o každou blbinu, ale jinak je Tourka boží. A zbytek si přečtěte v článku.
Tenhle článek není o srovnání Yedoo a Kostky nebo Kostky a jakékoliv jiné značky. Spíš se budu věnovat „přesedlání“ ze začátečnické koloběžky na větší.
V kostce o Kostce
Ctěné jméno: Kostka Tour Max
Kola: 26 a 20 palců
Výška nášlapu: 5 cm
Váha: 9 kg
Nosnost: 150 kg
Jede, ale ne úplně sama
Bála jsem se, že s větší koloběžkou zmizí pocit, že jsem si cestu do práce opravdu odmakala. Ale zbytečně – na Tource nemám pocit, že se flákám, ale že mi koloběžka prostě jenom nedělá naschvály a každý odraz pořádně využije.
Za chviličku se rozjedu a nezabíjím tolik energie, abych vůbec zůstala na rozumné rychlosti. To jsem poznala i při jízdě do kopečka. Na cestě do práce sice žádný pořádný kopec nemám, ale na mé Yedoo Four mě i droboulinký kopeček zpomalí tak, že se mi cyklisti musí chechtat ještě deset minut. Na Kostce se rozjedu a vžůům! už jsem za kopečkem. Bájo!
Troufnu si dodupat dál
Využila jsem toho, že má Kostka Tour Max velká kola a nižší nášlap (takže se tolik nenadřu) a poprvé jsem vyrazila dál než jenom do práce. Vyjela jsem si na Brněnskou přehradu a měla jsem z toho obrovskou radost – to už byl opravdový výlet na koloběžce! Dohromady jsem za ten den ujela 43 kilometrů. Jasně, není to nic, čím bych vás ohromila, ale na své koloběžce bych si na takovou vzdálenost netroufla. A kdyby jo, asi bych v půlce umřela.
S Tourkou se mi za těch 14 dní, co ji mám, nestalo, že bych odpočítávala kilometry. Znáte to, občas člověk nemá svůj den, málo se nasnídal nebo mu prostě není dobře, a tak v půlce začne odpočítávat: už jenom čtyři kilometry, už jenom dva, už tam budu, to dám! Na Tource se mi tohle nestalo ani při výletu na přehradu. Naopak jsem měla pocit, že cesta utíká hrozně rychle. A párkrát jsem dokonce předjela cyklisty!
Pořád škrtám
Nižší nášlap má obrovskou výhodu: člověk tolik nedřepuje, takže se tak rychle neunaví. Na druhou stranu ale koloběžka často o něco „brkne“. Nemluvím teď o žádném šíleném terénu, ale o úplně obyčejnských cyklostezkách.
Zkušení koloběžkáři tvrdí, že kdo nemá koloběžku zespodu odrbanou, ten se na ní ještě pořádně neprojel. To jsem nikdy nechápala, se svojí Yedoo Four bych mohla projet tankodrom a neměla by ani škrábaneček. Nó, s Kostkou jsem pochopila. Oproti 10 cm vysokému nášlapu, na který jsem zvyklá, má Tourka jenom 5 cm a ten rozdíl je vážně znát. Jednou jsem chtěla sjet obrubník a tuze jsem se divila, když se mě Tourka pokusila katapultovat. Ne všude je to až tak horké, ale i trochu větší výmol nebo boule na cestě znamená škrtnutí.
Miluju ty detaily! (Až na stojánek)
Nevím, jak vy, ale já se s tím škrtáním asi dokážu smířit – je to holt daň za to, že si chci občas vyjet někam dál a nedělat cestou óbr dřepy. Navíc mě na Tource okouzlily dotažené detaily. Třeba brzdy – tak akorát na dva prsty a skvěle se mačkají. Pak je tu skvěle řešené stupátko, o kterém jsem mluvila už v článku o Megatestu – jsou na něm plíšky, díky kterým vám nesjede noha. Tuším, že na růžové Tource mají tvar kytiček, to je hrozně milý detail.
Míň nadšená jsem ze stojánku. Sice není povinný (kdo ho chce, musí si ho dokoupit), ale já jsem na něj zvyklá ze své koloběžky a chyběl by mi. Zvykla jsem si postavit koloběžku tak, že prostě kopnu do stojánku, vůbec nemusím používat ruce. Kostky to mají řešené jinak – stojánek musíte ručně vyháknout, a když sám nezapadne, tak ho ještě naštelovat..
Sečteno a podtrženo
Vím, že jsem si na Tourku trošku postěžovala, ale to škrtání a nepraktický stojánek pro mě naprosto vyvážila jízda na ní. Po pár metrech jsem se s ní úžasně sžila a a hned jsem měla pocit, že jsme kámošky odjakživa. Důležité je pro mě i to, že jsem viděla, jak poctivě se Kostky vyrábí – o tom jsem psala v článku Kostka a továrna na koloběžky.
Takže i přes ten nablblý stojánek budu brečet, až ji budu vracet. Dobře, možná ne, ale asi si pořídím svoji. Růžovou s kytičkami na stupátku.
Co vy, jaké koloběžky jste zatím vyzkoušeli? A která vám sedla nejvíc?
Kam dál?
- Celý seriál Bára na kolobce
- Koloběžková poradna
Píšu a jezdím na koloběžce. A taky píšu o tom, jak jezdím na koloběžce.
V nohách mám už tisíc mil a v rukách tisíc stran textu. Tak se usaďte a začtěte se! 🙂
8. 6. 2017, autor: Bára Koloběžka
Nejnovější články
- Recenze Head Gravity 2023 MP / Tour 09.05.2023
- Co očekávat od nových raket Head Gravity 2023? 12.04.2023
- Recenze Head Radical MP/PRO 2023 22.03.2023
- Recenze Head Extreme MP / Tour 2022 07.03.2023
- 9 tipů na vánoční tenisové dárky 16.12.2022
- Obutá neobutá: Proč koloběžím v barefoot botách? – Bára na kolobce 46. díl 13.10.2022
- Přimrzají vám ruce k řídítkům? Zjistěte, jak se obléct na kolo v zimě 29.09.2022
- RECENZE: Tecnifibre T-Fight 305 ISO – dynamická kontrola v každém úderu 13.09.2022
Štítky
Šatna blog ze zákulisí Sportega.cz
Komentáře
Tomas, přidáno 02.07.2020