Má první padesátka aneb noční přechod Beskyd

Ve SportObchod.cz neustále posloucháte, kdo měl jaký čas nebo kolik dal gólů. Jako nováček jsem nehodlala zůstat pozadu, a tak jsem taky vyrazila ukázat, co ve mně je – na 50km horskou túru.

V noci ze soboty na neděli (18.-19. června) mě čekala výzva v podobě zdolání Nočního přechodu Lysá hora – Velký Javorník. Vzhledem k faktu, že na hory jsem pravidelněji začala chodit loni v září a tolik kilometrů v kuse jsem ještě nikdy nešla, vůbec jsem netušila, co od toho očekávat.

Úkol byl jasný…

Abyste byli v obraze, přechod z Lysé na Javorník měří se započtením výstupu na start a sestupu z cíle přes 50 kilometrů a jeho převýšení je zhruba 2 300 metrů. Není to tedy pro každého.

Jak to všechno začalo

Na začátku roku jsem si dala předsevzetí, že minimálně jednou za měsíc vylezu nějakou horu. Díky tomu, že mám mezi přáteli stejně nadšené horaly, se mi to doteď daří většinou jednou týdně.

Někdy v březnu jsme si řekli, že bychom naše síly mohli změřit na nějaké masovější akci. Nejdříve jsme se přihlásili na Hostýnskou osmu (taková lehčí B7), která nás čeká 13. srpna, a pak jsme se rozhodli zkusit i Noční přechod, který už 30 let pořádá Pohorská jednota Radhošť.

Trocha firemního pózování na Lysé

Z Ostravice na Lysou a zase zpátky

V sobotu ve tři hodiny jsme autem vyrazili směr Ostravice, odkud jsme po červené vylezli na Lysou. Už během chvilky jsme poznali, že společně s námi půjdou stovky dalších (zúčastněných bylo přes 800), a až na Javorník se nestalo, že by kolem nás nebyli lidi.

Nahoře už čekali organizátoři, kteří si nás zapsali a předali nám účastnický list, na který jsme měli sbírat razítka z jednotlivých stanovišť. Rovnou jsme si šli pro to první a přibrali k tomu nějaké to občerstvení. Na cestu jsme odstartovali v 18:20 a ještě pod Lysou si dali poslední pivo.

Nikdo z nich neměl na sobotu večer lepší program

Druhé stanoviště

Další zastávkou byl Radhošť, který je od Lysé vzdálen cca 26,5 kilometru. Zpočátku jsme šli po rovině nebo s mírným stoupáním, poté přišla na řadu Malá Stolová, kolem Kněhyně na Čertův mlýn a přes Pustevny na sedmou nejvyšší horu Beskyd.

Tato cesta se celkem táhla a na chvíli mě přepadla únava, ale pomohlo mi dát si Endurosnack gel. Asi nejhorší byl sestup z Čertova mlýna pod Tanečnici, jelikož se jedná o dost kamenitý prudší terén, který je nebezpečný i ve dne, natož v noci s čelovkou.

Stmívání v Beskydech

Na Radhošti jsme byli o půlnoci, dali jsme si polévku, kofolu (na pivo v takovém nasazení vůbec nebyla chuť), otiskli razítko a vyrazili dolů na Pindulu, odkud vede cesta na cílový Velký Javorník. Při táhlém sestupu do údolí se začaly ozývat první “rány”, zejména kolena a plosky nohou.

Javorníku jsme se obávali asi nejvíc, protože je na něm největší stoupání. Nakonec jsme to ale zvládli bez jediného zastavení. Po tom náročném klesání to byla celkem úleva.

V noci budí Radegast ještě větší respekt

Výsledky a následky

Do cíle jsme dorazili ve tři hodiny. Zapsali jsme se u organizátorů, občerstvili se, užili si pomalu vycházející slunce a vyšli do Frenštátu. Celkový čas z vrcholu Lysé na vrchol Javorníku jsme i s pár přestávkami měli 8:40 s průměrnou rychlostí 4,2 km/hod., což při svém prvním větším pochodu a navíc v noci beru jako velký úspěch.

Počasí vyšlo na jedničku, a co se týče fyzických následků, bála jsem se, že to bude o dost horší. Už cítím jen lehce namožené svaly. Kolena naštěstí přestala bolet den po výstupu a díky vazelíně nemám žádný puchýř. Už teď se těším na Osmu!

Východ slunce

Fotografie: Pavel Píša a Nikol Kupková