RECENZE: Tenisové rakety Wilson Clash

Wilson již od nepaměti patří na poli tenisových raket k leaderům jak ve vývoji nových technologií, tak v nápaditém designu. V posledních několika letech upoutal pozornost inovativním materiálem Countervail, který maximálně tlumí nežádoucí vibrace a minimalizuje únavu paže při dlouhotrvající zátěži.

Zároveň své rakety opatřil tzv. „uncontaminated“ (nekontaminovaným, čistým) designem, kterým nahradili dřívější zvláštně pestrobarevné modely. Nový, jednotný a snadno rozlišitelný design kombinuje maximálně dvě až tři barvy. Pro někoho možná trochu nůďo, ale zato marketingově velmi povedené a snadno rozlišitelné řešení.


Mrkněte se také na videorecenzi od dalšího tenisového fanatika Zdeňka Hrabálka.

Trh s tenisovými raketami se v poslední době rozrostl do těžko prostupné džungle, ve které se zorientovat není zrovna dvakrát lehké. Samotný Wilson má své rakety rozdělené do osmi řad, kde najdete na 50 modelů pro dospělé a 20 modelů pro děti a juniory. A to se bavíme pouze o jedné značce a ignorujeme mnoho dalších výrobců s podobně bohatým portfoliem.

Vyznat se v této spleti raket znamená detailně prostudovat každý parametr a ideálně si před zakoupením s raketou také zahrát. To můžete u nás učinit zapůjčením testovací rakety. Ne každý je ale ochotný do výběru náčiní investovat několik hodin volného času a úsilí. Třebaže se to nakonec většinou vyplácí.

Wilson si toho všiml a svým inženýrům zadal zdánlivě nesplnitelný úkol. A to vyrobit raketu, která by seděla naprosté většině tenistů a tenistek od úplných začátečníků, přes pokročilé až po klubové a výkonnostní hráče.

Vznikla tak modelová řada Clash, která vytvořila vlastní kategorii raket, kde si stačí vybrat jen na základě hmotnosti rámu a o nic dalšího už se starat nemusíte. Respektive běhat po kurtu raketa za vás nebude.

V této dvojrecenzi se podíváme na (r)evoluční modely Wilson Clash 100 a Clash 100 Tour. Obě rakety byly vypleteny unikátním výpletem Luxilon Smart 1.25 mm shodně na 20 kg, takže si posvítíme i na tuto zajímavou novinku.

Souboj titánů?

Určitě znáte film Clash of the Titans z roku 1981, který v mnohých z nás uchoval husí kůži nahánějící vzpomínku na souboj Persea s ohavnou Medusou. Nic takového vás však při prvních úderech s novými „Clashkami“ nečeká, a tak je volba názvu Clash (v překladu srážka, střet, třesk) pro tento model spíše dobře vypadajícím reklamním tahákem než soubojem v pravém slova smyslu.

Obě rakety totiž svým zaměřením nejsou zdaleka tak agresivní jako modely Blade či Pro Staff a jdou zcela proti proudu špičkových závodních modelů. Onen „střet“ se tak koná mezi minulostí a současností, respektive mezi technologiemi starých dřevěných raket a současných plně grafitových rámů. Současné rakety jsou tvrdé a mají vysoký index tuhosti rámu. To svědčí především špičkovým tenistům, kteří dokáží takto tuhý rám využít ve svůj prospěch díky dokonalé technice úderů. Jenže ne každý jsme Federer nebo Nadal.

Zatímco běžné modely raket mají index flexibility rámu v rozmezí 66–72 RA, tak modely Clash se podařilo změkčit na hodnotu 55 RA, která se blíží dřevěným raketám z doby Roda Lavera ze 60. let. Sami inženýři byli překvapeni, že se jim podařilo dosáhnout takové hodnoty, aniž by utrpěla pevnost rámu. Dle interního měření Wilsonu jsou dokonce modely Clash nejpevnější ze všech raket na trhu a zároveň jsou pružnější než dřevěný model Wilson Jack Kramer z roku 1953.

Výsledkem je výjimečný komfort a zvláštní pocit z každého čistě trefeného úderu, kdy si říkáte, že to jde skoro samo. Můj první dojem z obou raket byl takový, že čím méně síly jsem do úderu dal, tím lepší pocit jsem z něj měl. Silovost v úderech s těmito raketami je kontraproduktivní, a pokud do míčku mlátíte jako Thiem, pak vás rakety „odmění“ míčkem do plotu.

Nemyslete a Wilson Clash si užívejte

Model Clash 100 váží 295 g a model Clash 100 Tour 310 g bez výpletu. Obě rakety jsou shodně vyváženy do ruky a těžší model Tour je se svými 306 mm do ruky jedním z nejpříjemnějších rámů, které můžete potěžkat.

Zatímco jiné rakety svoji hmotnost tolik nemaskují, tak tyto Clashky jsou pocitově velmi lehké a snadno ovladatelné. Ranařům to nebude úplně vonět, ale znovu opakuji, že modely Clash nejsou pro silové tenisty určeny.

S těmito raketami se do úderů neskáče, ale mazlíte se s nimi, hladíte míček daleko za čárou a sledujete, jak letí, letí a letí, až přistává přesně tam, kam jste měli namířeno a často ještě zcela záhadně vylepšuje vámi nastavenou letovou trajektorii. Není to o rychlosti, ale o uvolněnosti a svobodě švihu, který není potřeba příliš korigovat a usměrňovat.

Největší pohodu s těmito raketami jsem zažíval u čopovaného bekhendu, který létal s laserovou přesností pár centimetrů před základní čáru a já měl pocit, že až tak dobře jsem to ani zahrál nechtěl. Pokud se vám to povede jednou, tak je to náhoda, ale pokud takto odehrajete několik výměn v řadě, pak si začnete rám rakety prohlížet s užaslým výrazem ve tváři a přestáváte vnímat rozhořčené nadávky rezignujícího kolegy na druhé straně sítě.

Teď se vám nesnažím raketu Clash prodat nějakým vymyšleným pocitem z marketingového dokumentu, ale nemohu si pomoci. Na kolik je to otázka rakety a na kolik chytrého výpletu Luxilon Smart nedokáži posoudit, ale řekl bych, že výplet v tomto testu sehrál větší než malou roli.

Nechtějte více, než je nutné

Abych byl ale objektivní, musím být také subjektivní a na rovinu říct, že styl vašeho tenisu nemusí být s raketami od začátku nebo po několika hodinách hry zcela kompatibilní. Úžas se snadno mění v utrpení, když z něčeho mačkáte více, než můžete dostat.

Rakety Clash potřebují více klidu, pohody a nenáročnosti. Zažil jsem nespočet nepochopitelných míčků v plotě, zkažených náběhů na síť a nekontrolovatelných zrychlených úderů po lajně. Když jsem to zpětně analyzoval, uvědomil jsem si, že mé chyby pramení z nedočkavosti a přílišné snahy hrát vítězné míče, pro které tato raketa není určena. Bavíme se nyní o obou modelech, které spojuje stejná technologie. Rozdíl je v tom, že lehčí model bych doporučil spíše pokročilým ženám a juniorům a těžší model mužům s dobrou technikou úderů.

Tlak v podobě přímých míčů s těmito raketami a výpletem na 20 kg není dobrá kombinace. Pozitivní je, že chyby jsem zaznamenával v drtivé většině případů do autu a do sítě jen minimálně. Přesto tyto úlety mi dělaly vrásky na čele a já postupně začal s raketou více pracovat a zapojovat zápěstí.

Jakmile si dovolíte větší uvolněnost a pohyblivost zápěstí s hlavou rakety pod míčkem, dostanete tolik spinu, kolik si jen přejete a budete až překvapeni, jak dobře takto měkký výplet s pružným rámem funguje. Dlouhé topspinové údery k základní čáře se stanou běžnou součástí vaší hry a nemusíte se příliš trápit energetickou náročností. Ta je zde minimální a evokuje ve mně hraní se seniorskými oversize raketami s obří hlavou a prodlouženým rámem.

Clash jako hudební nástroj

Jednou ze zajímavých vlastností povzbuzujících chuť ke hře je nezaměnitelný zvuk Clashek při dokonalém zásahu středem. Přirovnal bych jej ke klepání řízků s tím rozdílem, že tam to maso nemáte a řežete paličkou čistě do dřevěného prkénka. Tento dřevnatý zvuk je slyšet ještě více na druhé straně dvorce a soupeři tak oznamuje, že se vám úder podařilo trefit čistě ještě dříve, než pořádně „přečte“, kam má míček namířeno.

Je to taková Clash haka, která vám dodá sebevědomí a vlije energii do žil pro další úder. Zajímavé je, že ne vždy se tento zvuk objevuje, třebaže máte pocit, že se vám daří opakovaně hrát stejné míče. Zdá se mi, že se tak stává jen při určité kombinaci rychlostí proti vám letícího míčku a vašeho švihu.

Co přesně tento zvuk generuje je mi záhadou, ale při prohlížení rámu jsem si nemohl nevšimnout obřích průchodek pro struny v místě sweetspotu. Ty jsou skutečně enormní a díky nim dochází k velkému rozkmitání strun. Větší prostor pro struny zároveň znamená delší setrvání míčku v kontaktu s nimi. Proto rám tak výborně reaguje na plynulé a táhlé švihy a rychle narážené údery odmítá plně akceptovat.

Na síti je onen dřevěný zvuk ještě výraznější a při parádně trefené smeči to práskne jak při odpalu baseballovou pálkou. Někdy máte až pocit, že tenisák prasknul. Voleje jsou s Clashkami velmi příjemné a živé.

Ve srovnání s Wilson Ultra 100 CV jsem z nich vnímal mnohem větší energii. Je to sice na úkor přesnosti, ale pokud si dáte za cíl hrát s větší rezervou od čar, tak se budete náramně bavit. Trochu jsem s nimi postrádal větší cit při zkrácených volejích, ale platí to samé jako u úderů od základní čáry. Délka a jistota je to, oč tu běží a na vítězné míče si budete muset vzít jiný model nebo raketu nechat vyplést svým oblíbeným výpletem na vyšší kila.

Servis jedna báseň

Na podání si budete s oběma Clashkami chrochtat blahem. Dvojchyb do sítě se dopustíte jen úmyslně a krotit tak bude třeba energii, se kterou se míček od strun odráží. Na rozdíl od základních úderů si s nimi na podání můžete dovolit zahrát i přímku na střed.

Opět je potřeba brát v potaz pružnost rámu, který již sám o sobě generuje velké množství energie a je kontraproduktivní jej přemlouvat ještě k vyšší razanci extrémně silovým pojetím podání. Plynulý švih se zapojením zápěstí a budete kouzlit i solidní kick ven z kurtu. Nejpříjemnější pocit je jistota v tom, že svůj gem na podání neprodeblujete. Pokud ano, tak je problém čistě ve vaší technice a hlavě. Raketa je na servisu velmi jistá a je to jen na vás, jak moc si to pokazíte.

Při servisu jsem nikdy neměl pocit, že svého soupeře umlátím esy. Naopak jsem se soustředil na zisk cenného času pro přípravu k dalšímu úderu. Většinou jsem podával první podání jako druhé s vysokou rotací tak, abych soupeře dostal co nejdále za základní čáru.

Myšlenka na to, že si výměnu uhraji později plejádou základní úderů mě nutila přemýšlet o krok dopředu. Jak přehrát soupeře jinak než vlastní aktivitou? Jednoduše omezením nevynucených chyb na minimum. Střídání tempa a kombinace topspinových a řezaných úderů Clashkám sedí, a pokud proti sobě máte stejně trpělivého soupeře, pak nezbývá než se spolehnout na sílu vůle a vlastní kondici. V tomto vám raketa pomůže snad jen tím, že se s ní tolik nenadřete a zůstane vám více energie pro pohyb po kurtu.

Designová paráda

Vzhled nových Clashek je jednoduchý, ale na první pohled velmi výrazný, zdravě sebevědomý a motivující k další hře. Pogumování rámu je sametově příjemné do ruky a uklidňující. Každý v mém okruhu, kdo rakety viděl, mi řekl, že se mu design líbí.

Není to jen o použitých materiálech a barvách, ale také designu krčku rakety, který je nepravidelný a úplně dole ještě více vykrojený. Obrys onoho výřezu ve mně evokuje pohled na futuristickou stíhačku seshora. Je to právě krček s technologií Stable Smart, který umožňuje raketě chytře zkombinovat vysokou torzní tuhost s mimořádnou flexibilitou.

Hlava rakety má vajíčkový tvar s obrácenou špičkou dolů. Spodní část je trochu užší a postupně se mírně rozšiřuje. Díky rozdílným barevným nástřikům ve spodní, střední a horní části rakety máte pocit, že v místě změny barvy je tvar hlavy mírně hranatý a zdánlivě připomíná tvar raket Yonex. Je to ale jen optický klam.

Šířka rámu 24,5 mm dává raketě na macatosti a při pohledu na něj máte dojem robustní a pevné konstrukce, co jen tak nic nerozhodí. Barevný kabát je pro všechny rakety Clash totožný a kromě názvu modelu na nich nenajdete ani jediný údaj o parametrech. Pro Wilson je důležité, aby bylo vidět, že hrajete s raketou Clash a vše ostatní je zbytečné.

Chytrý výplet bez výdrže

Na závěr jsem si nechal hodnocení výpletu Luxilon Smart, který je považovaný za první inteligentní výplet, který se automaticky přizpůsobuje vašemu švihu. Počáteční skepse z vypletení na pouhých 20 kg se změnila ve zvláštní pocit z nečekané funkčnosti tohoto řešení.

Výplet se při rychlém švihu tolik nepropne, rychle ztuhne a tlumí energii pro větší přesnost. Naopak při pomalejším švihu struny reagují měkčeji, aby vygenerovaly více energie zadarmo. Nevím, co víc v tomto testu ovlivnilo onen bezstarostný a pohodový pocit ze hry, zda-li revolučně pružný rám, nebo nestandardně měkký výplet, ale ve výsledku je to jedno. Tato kombinace funguje bezvadně, ale jen do určité úrovně tenisu.

Při zapůjčení rakety Clash 100 Tour druholigovému hráči mi bylo řečeno, že rám bude asi dobrý, ale výplet je otřesný. Nebude proto od věci si raketu vyplést tak, jak to máte rádi. A to také z toho důvodu, že v testu mi raketa s výpletem Luxilon Smart 1.25 mm vydržela zhruba 8 hodin, což je dost málo ve srovnání s polyesterovými výplety jako Babolat Hurricane Pro Tour či Tecnifibre Black Code.

Navíc se prakticky od začátku projevilo měkké vypletení rozlézáním strun, které jsem musel zcela nezbytně po každé delší výměně rovnat. Mezery mezi strunami byly neúnosné a údery se tak bez srovnání strun stávaly nejistými s velmi rozdílnou reakcí po každém zásahu.

Pokud si ale dáte na čas a srovnávání vám nevadí, pak je komfort těchto strun velmi příjemný a překvapivě funkční. Hlavně při defenzivní hře se stačí míčku dotknout a letí krásně dozadu. U jiných raket byste museli při těchto kritických úderech v nepříjemné pozici zapojit celé tělo, aby se vám podařilo vůbec síť překonat.

Lehkost hry s tímto výpletem je až překvapivá a skutečně jsem měl pocit, že použitá technologie tří spletených vláken funguje pokaždé trochu jinak podle nastalé situace. Komfort a jistota je vynikající a pokud máte např. problémy s tenisovým loktem, pak by vám tento výplet mohl pomoci bolest eliminovat na minimum. Doporučuji však sáhnout po tloušťce 1.30 mm, která bude o pár hodin trvanlivější.

Pro koho tenisové rakety Wilson Clash jsou?

Kdybych si měl vybírat z těchto dvou Clashek, jednoznačně bych sáhl po těžší verzi Tour. Díky výraznému vyvážení do ruky je pocitově na stejné úrovni jako lehčí model, ale je přesnější a průbojnější. Hodí se jak pro zkušené tenisty a nadšence, tak pro pokročilé hobíky, kteří si chtějí vyzkoušet hru s těžším rámem, který se velmi dobře ovládá a je příjemný pro ruku.

Velmi jej doporučuji také trenérům, jejichž vrcholná tenisová kariéra již dávno skončila a nyní vychovávají novou generaci hráčů a hráček. S touto raketou budete pohodlně napalovat od rána do večera a zároveň kdykoliv potrápíte své o generaci mladší svěřence při sparingovém zápase.

Oproti tomu 295 g těžkou verzi Clash 100 bych doporučil zkušeným ženám a juniorům. Lehčí model si zachovává podobné vlastnosti jako verze Tour, ale je přeci jen o něco lépe ovladatelný a silově méně náročný. Obě rakety se vyznačují uvolněným pocitem ze hry, kdy není důležité výměnu uhrát vítězným míčkem, ale spíše si pohodově zahrát a nedělat chyby.

Kdybych měl vytyčit jednu jedinou vlastnost raket Clash, která je velmi důležitá také v mezilidských vztazích, tak to bude důvěra. Spojením vaší ruky s rámem raket Clash vzniká vzrušující pevné pouto s pocitem jistoty a bezstarostnosti. Jako by vám někdo do ucha šeptal, že se nemusíte tolik snažit a že všechno bude dobré. Je to jako když svou ratolest pošlete prvně do krámu pro mléko a máte strach, jak to asi zvládne. Tady strach mít nemusíte. Ona to zvládne. Clash to zvládne.

Závěrečné shrnutí

+ Plusy tenisových raket Wilson Clash

  • Jednoduchost a pohoda při hraní
  • Generují spousty energie
  • Dlouhé topspinové a čopované údery
  • Snadno se ovládají
  • Příjemně vyvážené do ruky
  • Dřevěný, syrový zvuk po zásahu středem
  • Povedený design

– Mínusy tenisových raket Wilson Clash

  • Nevhodné pro silové, agresivní hráče
  • Nejsou tolik přesné jako závodní modely Pro Staff

Další servis tenisového čtení…

RECENZE: Tenisová raketa Wilson Ultra 100 CV 2018
RECENZE: Tenisové boty Wilson Amplifeel 2.0 Clay
RECENZE: Tenisová raketa Head Graphene 360 Radical PRO

20. 6. 2019, autor:

Váš komentář





*

Šatna blog ze zákulisí SportObchod.cz