Cestou necestou: kolobka a terén – Bára na kolobce 17. díl

Horské kolo má každý druhý. Ale horská koloběžka? To mi zní jako sci-fi. Jasně, existují všechny ty odpružené fešandy, ale představa, že se na nich dřu z kopce do kopce všelijakým terénem mě upřímně děsí. Po celý svůj koloběžkářský život se držím trojice cyklostezka-polňačka-les, jen občas zavítám do jiného terénu.

Jestli se chystáte na první vyjížďku nebo teprve vybíráte první kolobku, pojďte se se mnou podívat na to, jak jsou jednotlivé terény náročné. A pokud už máte něco naježděno, napište mi do komentáře, jestli je vnímáte stejně, jo?

Pojďme na to!  

Level Co-to-sakra: Chodník

Po chodníku se nejezdí, vážení. Konec hlášení.

Level 1: Cyklostezka

Pěkná cyklostezka je miláček pro každého a pro každou koloběžku – i když proplétat se v pátek odpoledne mezi bruslaři a kočárky je taky občas vyšší dívčí koloběžkářská.

Ranní cyklostezka, jak ji mám ráda – úplně prázdná.

Já osobně cyklostezky miluju, protože mě baví, když to sviští. Radši si máknu, abych jela rychleji, než abych vůbec jela. Obtížnost zvedám nejradši přidáváním kilometrů.

Mimochodem, kolik jste nejvíc dali kilometrů na jeden zátah?

Level 1 a půl: Silnice

Ne, silnice nebývá fyzicky náročnější než cyklostezka. Ale já se na ní necítím dobře – tedy pokud zrovna nepředjíždím kolonu, hehe. Slyšela jsem nemálo historek o řidičích, kteří mají kdovíproč problém s cyklisty na silnici, natož pak s koloběžkáři, a dělají jim naschvály.

Takže pokud pojedete po silnici, buďte opatrní a noste helmu, jo?

Není silnice jako silnice, což? 🙂

Level 2: Pevná polňačka a kamení

Jó, polňačky jsou prima! Pokud teda zrovna týden nepršelo. Ale obecně je polní vsuvka mezi cyklostezkami fajn na zvolnění, odpočinutí si a kochání se krajinou. Jenom pozor na výmoly a velké šutráky. Časem ale sami vycítíte, co ještě projedete a na čem si (doslova) vylámete zuby.

I takhle může vypadat cesta polem.

Level 3: Lesní cesta

I lesem se jede krásně – nepraží na vás sluníčko, všude čistý vzduch… Ale bacha na kořeny, jsou to potvory. Trochu náročnější můžou být nevyježděné cesty pokryté jehličím/listím/kdovíčím. Ono to totiž hrozně podklouzává.

Level peklo: Písek a jemný štěrk

Párkrát jsem jela po písčitém podkladu a… nikdy víc, díky moc. Na písku totiž pořádně nezaberete a kolobka se taky sama dopředu moc nehrne. V kombinaci s kopcem je to peklíčko, které si fakt užijete.

Zatáčky se štěrkem nebo pískem jsou taky velký špatný. Stačí blbě najet a blízký průlet zajištěn.

A co kopečky?

Věřte tomu nebo ne, s trochou cviku nejsou kopce tak zlé. Navíc fungují jako doping na sebevědomí: když vidíte, že s každou cestou vyjedete o kousek výš a o fous rychleji, budete na sebe nekonečně pyšní. A jako odměna vás čeká sjezd (a vypracovaný zadek).

Vybíráme kolobku podle terénu

Tušíte, jakým terénem budete jezdit nejčastěji? Vyberte si kolobku podle toho – a jestli máte možnost ji otestovat, rovnou ji vemte tam, kde čekáte, že se na ní budete prohánět.

Osobně jsem zatím nenarazila na terén, který by můj Trexx nezvládl, dokonce jsem nemusela zvyšovat nášlap. Obecně ale ve městě užijete menší (a obratnější) kola, můžete si taky dovolit hodně nízký nášlap. I do města bych lehounkou koloběžku, protože každé kilo navíc znamená zpocenější tričko na cestě do práce.

Můj milovaný Trexx zvládne všechno. 🙂

Čím se bude terén víc vlnit, tím spíš bych sáhla po větších kolech, i když závoďačka se dvěma 26palcovámi koly bude jen pro fajnšmekry. S kolobkou, jako je zmiňovaný Trexx, Kosta Tour nebo třeba Crussis Urban, zvládnete prakticky cokoliv a nebudete se zbytečně dřít.

Asi vás napadne, že do náročnějšího terénu to chce vyšší nášlap, ale to neznamená, že musí být extra vysoký. Na normální polňačku nepotřebujete vyšší, než mají zmiňované tři fešandy.

Už jsem zmiňovala koloběžky s odpruženou vidlicí. I když jste na takovou „vymoženost“ zvyklí z kola, osobně si myslím, že na žádný ze zmíněných terénů odpruženou kolobku nepotřebujete, právě naopak. Bývají těžší, mají vyšší nášlap a půlku vašeho snažení spolkne právě pružení vidlice, a tak si pořádně máknete.

Po odpružené kolobce proto sáhněte jen v případě, že se chystáte do vážně náročného terénu nebo budete jezdit s psiskem.

Časem zvládnete všechno

Uvidíte, že se s kolobkou natolik sžijete, že budete přesně vědět, co je terén pro vás, kde zabrat a na co si dát pozor. S každou cestou se budete zlepšovat, až si troufnete i do náročnějšího terénu. A tam brzy zjistíte, že přesně víte, který výmol můžete projet a kde byste si namleli.

Jaké terény jste zatím vyzkoušeli a jak to šlo?

Trhněte si!

Kam dál?

• Celý seriál Bára na kolobce
• Obutá neobutá – 16. díl | Lapálie s koloběžkářskou obuví
• O dupání & šlapání – 15. díl | Jak to klape ve vztahu koloběžkáře s cyklistou

Bára Koloběžka

web

Píšu a jezdím na koloběžce. A taky píšu o tom, jak jezdím na koloběžce.

V nohách mám už tisíc mil a v rukách tisíc stran textu. Tak se usaďte a začtěte se! 🙂

• Bára Koloběžka

  https://satna.sportobchod.cz/author/bara/

  Jak jsme se do sebe s koloběžkou zakoukaly - Bára na kolobce 1. díl
• Bára Koloběžka

  https://satna.sportobchod.cz/author/bara/

  Nej-nej-nej koloběžky z Megatestu 2017 – Bára na kolobce 2. díl
• Bára Koloběžka

  https://satna.sportobchod.cz/author/bara/

  Kostka a továrna na koloběžky – Bára na kolobce 3. díl
• Bára Koloběžka

  https://satna.sportobchod.cz/author/bara/

  Jak vybrat kolobku? To je, oč tu koloběží! – Bára na kolobce 4. díl