Co se změní, když přeskočíte na „pořádnou“ koloběžku? – Bára na kolobce 10. díl
Už ho mám! Stojí u nás v obýváku opřený o knihovnu (přece ho nenechám venku na balkoně) a já se na něj nemůžu vynadívat. Na koho? No to se podržte: na mého vlastního tyrkysového Trexxe!
Jestli jste četli mou recenzi na Trexxe od Yedoo, víte, že to byla moje vysněná koloběžka. Pokukovala jsem po ní už v době, kdy jsem si kupovala Yedoo Four, ale říkala jsem si: Ne, tohle není koloběžka pro mě, takovou si já v životě nepořídím.
No prosím, a teď stojí sotva dva metry ode mě a já nedokážu vůbec popsat, jakou z ní mám radost a jak skvěle se mi na ní jezdí. Už máme za sebou závod, výlety na Brněnskou přehradu a na Macochu a pěkných pár dalších najetých kilometrů. A že to není koloběžka pro mě? Cha, houby s voctem! Mrkejte, jak ladíme.
Můj vlastní Trexx pro mě znamená definitivní přechod od malé koloběžky na „pořádnou“. Přechod, který nastartoval SportObchod.cz tím, že mi půjčil Kostku Tour – potom přišel Trexx a pak už nebylo cesty zpátky. Věděla jsem, že se k malé koloběžce nemůžu vrátit.
S přechodem na velkou koloběžku se toho totiž hodně změnilo.
Konečně jezdím na výlety
Dřív jsem měla koloběžku jen jako dopravní prostředek na cestu do práce a z práce. Těch 20 kilometrů jsem se naučila zvládat a brala jsem to jako každodenní tělocvik. Na výlety jsem si s Fourkou netroufla – rozhodně bych s ní nejela na Brněnskou přehradu s vědomím, že mě jen cestou tam čeká 19 kilometrů a dva pořádné kopce. S Trexxem to není problém a povím vám, že neznám lepší pocit, než když vydupu ten pitomý kopec a konečně frčím dolů.
Zapojila jsem se do koloběžkářské komunity
Díky velké kolobce jsem se odhodlala vyjet si s někým dalším. Nejdřív jsem zlanařila přítele, který na krátké výlety (převážně z kopce) vyfasoval Fourku, potom jsem udělala další krůček a přidala se ke skupince koloběžkářů – Brněnskému kolobkovému gangu. Je super vyjet si občas s dalšími koloběžkáři, popovídat si o koloběžkách a nechat si poradit!
Odjela jsem svůj první (a druhý) závod
Už na Kostce Tour Max se mi jelo tak dobře, že jsem si troufla přihlásit se na závod. O tom jsem vám koneckonců psala v článku o mém závodnickém poprvé. Když se za Koloběžka Cupem ohlédnu, znamená pro mě dost zásadní věc: zlom v náhledu na pohyb a sport jako takový. Sport pro mě dřív byla školní povinnost, dost otravná mimochodem. Sport byl pro ty, kdo vyšplhají na tyč za pět sekund a uběhnou patnáctistovku tak, aby si je tělocvikářka zařadila mezi své oblíbené žáky. Sport nebyl pro mě, knihomolku a trochu šprtku, která nenávidí běh a nekouká na hokej.
Díky koloběžce a svému prvnímu závodu to vidím jinak. Pohyb mě začal bavit, dělá mi radost vyjet si na koloběžce, trochu se u toho zapotit, vydupat s funěním kopec, sledovat tachometr a snažit se ještě trochu přidat. A sport je teď dokonce něco, co by mi mohlo jít. Vždyť já mám doma skutečnou medaili!
(V tuhle chvíli dokonce dvě – teď, když pro vás píšu tenhle článek, mám čerstvě za sebou závod na 10 km v rámci Brněnského koloběžkového půlmaratonu. A byla jsem třetí!)
Poprvé jsem spadla a sedřela si nohu
Mám za sebou první pád. A víte co? Měla jsem z něj obrovskou radost a obvaz jsem následující týden nosila s hrdostí. Lidi se mě ptali, co se mi stalo, a tak jsem mohla vysvětlovat, že jezdím na koloběžce a že jsem se trochu odřela, ale jinak je to hrozně super a všichni by měli koloběžku zkusit. Mám pocit, že jsem tím pádem zpečetila, že jsem opravdová koloběžkářka.
Začala jsem brát koloběh vážně
V minulém článku jsem psala, jaké vybavení na koloběžku nutně potřebujete. Chcete něco vědět? Já sama jsem nic z toho ještě nedávno neměla. Až s velkou koloběžkou (tehdy ještě vypůjčenou) jsem si začala postupně pořizovat důležité věci, jako je helma, rukavice nebo brýle. Řekla bych, že až s Tourkou jsem začala brát koloběh vážně – hlavně případný pád.
Dělám koloběžkám reklamu, kudy jezdím
Tyrkysový Trexx je nepřehlédnutelný: jednak je velký, jednak má nádhernou barvu. Díky tomu si ho všímají i nekoloběžkáři a často se mě na něj ptají.
„A kolik to tak jede? – Fakt? No tak to vážně není jenom pro děcka!“ nebo „Ta je ale pěkná, jak se na ní jezdí?“
Z toho mám radost, protože moc ráda vykládám o koloběžkách někomu, kdo na nich nejezdí. Ráda vidím, že ho zaujaly, a tak přetrpím i pořád se opakující dotaz, jestli měním nohy. (Ne, to prostě jedu třeba 30 kilometrů na jednu a 30 na druhou.)
Sečteno a podtrženo, z nového Trexxe jsem nekonečně nadšená a něco mi říká, že bude letos moje koloběžková sezóna o něco delší, abych si ho užila. A příští rok ho dovybavím. Do té doby se snad zvládnu rozmyslet, jestli můžu něco tak dokonale elegantního ověsit blatníky a košíkem. Co myslíte, měla bych být radši praktická, nebo ctít Trexxův design?
Jak se vám vůbec jezdí, co se ochladilo? A na čem dupete?
Trhněte si!
Kam dál?
- Celý seriál Bára na kolobce
Píšu a jezdím na koloběžce. A taky píšu o tom, jak jezdím na koloběžce.
V nohách mám už tisíc mil a v rukách tisíc stran textu. Tak se usaďte a začtěte se! 🙂
20. 9. 2017, autor: Bára Koloběžka
Nejnovější články
- Recenze Head Gravity 2023 MP / Tour 09.05.2023
- Co očekávat od nových raket Head Gravity 2023? 12.04.2023
- Recenze Head Radical MP/PRO 2023 22.03.2023
- Recenze Head Extreme MP / Tour 2022 07.03.2023
- 9 tipů na vánoční tenisové dárky 16.12.2022
- Obutá neobutá: Proč koloběžím v barefoot botách? – Bára na kolobce 46. díl 13.10.2022
- Přimrzají vám ruce k řídítkům? Zjistěte, jak se obléct na kolo v zimě 29.09.2022
- RECENZE: Tecnifibre T-Fight 305 ISO – dynamická kontrola v každém úderu 13.09.2022
Štítky
Šatna blog ze zákulisí Sportega.cz
Komentáře
Petr Sládek, přidáno 27.09.2017
Bára Koloběžka, přidáno 27.09.2017
Jiřina Chaja, přidáno 17.06.2018
Bára Koloběžka, přidáno 17.06.2018
Monika, přidáno 25.06.2018
Adam Jurák, přidáno 25.06.2018
Monika, přidáno 25.06.2018
meggie, přidáno 05.08.2019