ROZHOVOR: Petra Ševčíková jako nová posila běžeckého #tymsportobchod

Peťa Ševčíková je v běžeckém trailovém světě známou běžkyní, která má na kontě připsané nejedno vítězství. Na konci srpna všichni sledovali její boj o bednu na trase CCC legendárního závodu Ultra-Trail du Mont-Blanc. A nezklamala – odváží si třetí místo a nejlepší ženský český výsledek.

Poznejte novou posilu běžeckého týmu SportObchod.cz blíž.

Pokud se na trailových závodech objeví Peťa Ševčíková, bude to pravděpodobně bedna (foto: Jakub Stryk).

Na výšce jsem všude jezdila na kole

Jak ses vůbec dostala k běhání a jaké sporty jsi už zkusila? Vedli tě od mala rodiče ke sportu nebo jsi k pohybu našla cestu sama?

Od 7 do 14 let jsem dělala moderní gymnastiku a byla zvyklá trénovat 4krát týdně. Poté jsem s tímto sportem skončila a hledala nějakou alternativu. Bohužel například aerobik nebo jiné tance byly pouze 1-2krát týdně, což mi nevyhovovalo, byla jsem zvyklá se hýbat častěji.

Tak jsem se dala na orientační běh, který byl 3krát týdně, ačkoli jsem do té doby běh nesnášela. Nikdy jsem v něm nevynikala, mám spíše dezorientační smysl a pokud jsem se někdy umístila na stupních vítězů, byla to náhoda, že jsem se neztratila. Na střední jsme taky měli super partu, která kromě flámování chodila i po horách a to mi dalo základ lásky k přírodě.

Na vysoké škole jsem cca tři roky jezdila hodně na kole a bez nadsázky bych řekla, že jsem měla sedátko přirostlé k zadku. Skoro jsem už ani nechodila a jen všude jezdila.

Petra (druhá zprava) má za sebou několik reprezentačních akcí (foto: Česká atletika).

Na magisterské studium jsem se přesunula do Prahy a tam už bylo těžší jezdit na kole – abych vyjela z města, zabralo by mi to hromadu času. A ty nervy. Takže jsem začala pomalu zase běhat. Po vysoké jsem se přestěhovala do Frýdku-Místku, kde jsem se seznámila s místní běžeckou komunitou a pak to vše teprve začalo.

Hodinky mám až od tohoto roku

Jak často trénuješ? Kolik tak týdně naběháš? Kde se ti nejlépe trénuje? Zařazuješ i jiné sporty? Trénuješ jen podle pocitu nebo máš trenéra? 

Běhám většinou 5-6krát týdně, týdně zhruba 60-90 kilometrů, párkrát do roka se dostanu i na 100 kilometrů týdně. V zimě běhám spíše méně a častěji cvičím (třeba TRX nebo pilates), protože nerada běhám ve tmě. Vzhledem ke své pracovní době se za světla dostanu ven jedině o víkendu.

Pobíhám podle sebe, trenéra nemám. Do letošního roku jsem neměla ani hodinky. Mám je od ledna, tak už mám alespoň představu, jak rychle nebo pomalu běhám.

Víš, za kolik uběhneš hladkých 5 km nebo 10 km?

Desítku jsem běžela na čas jen jednou a to bylo za 39:17 letos na jaře. Pětku jsem zatím nikdy nešla.

Jaké jsou tvé nejoblíbenější boty posledních pár měsíců? Máš značku vybavení, která ti sedí nebo to neřešíš? 

Mám to každý rok jiné, nemám žádnou oblíbenou značku. Teď běhám v botech značky Saucony Peregrine. Co se týče vybavení, tak je to směs různých značek nebo i věcí bez konkrétní značky. Musí mi to hlavně sedět.

Vybavení musí hlavně sedět, značky úplně neřeším (foto: archiv Petry Ševčíkové).

První závody? LH24, Beskydská sedmička a Perun

Rovnou jsi skočila do dlouhých trailových tratí nebo jsi začínala rychlými závody na silnici? Láká tě zrychlit a běhat i rychlé závody nebo jsi spokojená v kopcích?

Moje první závody byly LH24, B7 a Perun, takže křest ohněm. Závody na silnici jsem do letoška vůbec neběhala. For fun jsem v roce 2018 běžela hornickou desítku s kamarády – celou dobu jsme ji běželi vedle sebe a povídali si, takže se o závodění nedalo mluvit.

Letos jsem si týden před LHUTem zkusila silniční desítku v Ostravě v rámci běhu žen. Na podzim bych chtěla běžet znovu Hornickou desítku a zkusit ji dát pod 39. Zrychlit bych určitě chtěla, proto zkusím zařadit více běhů po rovině a uvidíme. Ale baví mě kopce, takže tam mě uvidíte pořád.

Kopce mě baví, ale určitě bych chtěla i zrychlit (foto: Jakub Stryk).

Na co myslíš při závodě 4 hodiny a víc? Posloucháš hudbu, soustředíš se jen na své tělo nebo přemýšlíš, kde se napiješ a dáš gel? Stíháš se kochat krajinou?

Při dlouhém závodě většinou nemyslím na nic důležitého. Těším se třeba na to, až doběhnu na občerstvovačku. Pokud mám nějakou vyšší motivaci, proč závod běžet, tak myslím na ni. Dřív to byly například nové boty za to, když doběhnu na bednu. Teď to je třeba i fakt, že mě v cíli bude čekat přítel a čím rychleji poběžím, tím dříve ho uvidím.

Hudbu jsem poslouchala, když jsem běhat začínala. Pak mě to jednou začalo vadit a od té doby ji neposlouchám při běhu vůbec.

Splněný sen v Chamonix

Obrovská gratulace k tvému výkonu na CCC pod Mt. Blancem. Jak se ti běželo a byly nějaké ambice před závodem? Co se ti honilo hlavou, když jsi věděla, že držíš první místo – nebyl to naopak tlak? Užila sis vůbec výhledy a atmosféru? Jaký je to pocit dobíhat v Chamonix před takovým davem fanoušků?

Tento rok se sešlo na UTMB mnoho českých běžců a všemi otřásla nehoda Ondry na TDS. Běželo se pro něj (foto: archiv Petry Ševčíkové).

Ambice před závodem jsem moc neměla, dva roky jsem neběžela nic delšího než 70 kilometrů. Loni jsem třičtvrtě roku pořádně ani neběhala, protože jsem řešila zranění z pádu na kole. Chtěla jsem být do TOP20 a čas do těch 15 hodin. (pozn. Nakonec trať 100 km a 6100 m up v náročném terénu Peťa zvládla za 13 hodin a 21 minut). 

Až do 40. kilometru jsem si nebyla jistá, že jsem opravdu první. Myslela jsem si, že je to nějaký omyl, když na mě na občerstvovačkách křičí, že jsem první žena. Ale před 40. kilometrem se kolem mě začali motat kameramani a Dominik (přítel) mi potvrdil, že jsem opravdu první.

Mezi 40.-54. kilometrem se mnou běželi nebo jeli kameramani celou dobu. Pro mě, jakožto člověka, který nemá moc rád pozornost, to moc příjemné nebylo, ale tlak jsem necítila. Atmosféru jsem si vzhledem k okolnostem moc neužila. Ani ten doběh, což je mi zpětně trochu líto, protože ta atmosféra tam byla opravdu úžasná.

Doběh v Chamonix měl super atmosféru, moc jsem si ji ale neužila (Foto: Michel Cottin/UTMB).

Výhledy a trasa byly neskutečné, navíc nám vyšlo počasí na jedničku s hvězdičkou. Kolikrát jsem si během závodu řekla, že jsem moc vděčná, že tady a teď můžu být a všechno to vidět. Člověk si to při závodě tolik neužije, jako když jde na túru a má čas koukat, ale i tak se mi tam moc líbilo.

Potkala jsem na trase úžasného kozorožce, že jsem se musela zastavit a vyfotit si ho. Byl tak blízko a tak nádherný. 🙂

Kdo může říct, že si při závodě, kdy běží o bednu na CCC, stíhá fotit kozoroha? (archiv Petry Ševčíkové)

Příští rok se chci vrátit pro tatranskou žulu

Nicméně těch běžeckých úspěchů už bylo víc. Jakého výkonu si nejvíce ceníš, kde jsi ze sebe vydala úplné maximum, kam se chceš ještě vrátit a vylepšit si výsledek? Který závod je pro tebe srdcovka? 

Za největší úspěch považuji letošní CCC, ačkoli zlato nakonec neklaplo, je to pro mě nejcennější bronz, jaký mám.

Moc si také cením vítězství na LHUT 2020, které bylo vyhlášeno jako MČR v Ultrasky (pozn. V tomto závodě Peťa porazila Salomon atletku Marcelu Vašínovou). Hodně se mi líbí preteky na Slovensku, to jsou moje srdcovky – Nízkotatranská stíhačka a Malofatranská stovka, ze kterých mám také první místa.

V roce 2020 Peťa vyhrála MČR v Ultrasky kdy čtyřikrát vyběhla na Lysou horu (foto: Jakub Stryk).

Příští rok bych ještě chtěla jít Tatranskou šelmu (nedořešené účty z roku 2018, kdy jsem musela závod vzdát) a vyhrát ji. Hlavně z toho důvodu, že se mi moc líbí tatranská žula s turistickou značkou, kterou bych za vítězství dostala.

Jaký závod máš vysněný a chtěla bys ho v životě zaběhnout? Kde se vidíš se svým běháním za pár let? Láká tě trasa jako třeba PTL (300 km kolem masivu Mt. Blancu) nebo maraton na asfaltu? 

Jen jednou v životě jsem běžela trasu delší než 100 km a to bylo v roce 2018 – Pražská stovka (125 km). Na mě je to už moc jak psychicky, tak i fyzicky, takže určitě neplánuji žádné stomílovky ani PTL 😊. Delší bylo vlastně ještě LH24 v jednotlivcích (cca 144 km), ale tím, že to jsou okruhy, tak je to něco jiného.

Vysněný byly Céčka v rámci UTMB. To už mám splněno, další takový závod zatím nemám. Maraton na asfaltu nevím…v nejbližší budoucnosti určitě ne.

Za pár let doufám, že budu stále zdravá a budu se moct hýbat.

Díky za rozhovor, ať to ve zdraví běhá dál a vítáme tě v #tymsportobchod.

Pokud vás zajímá další člen našeho týmu, přečtěte si ROZHOVOR s Matějem Benešem – nadějí českého skyrunningu.

CCC® – video a záznam trasy ze závodu

Mrkněte na atmosféru a krásnou trasu závodu CCC®, ve kterém Peťa zaválela.

Kdo znáte a používáte Stravu, tady záznam ze závodu.

Poohlížíte se po dalším běžeckém čtení? 

• Běh a jiné sporty: Je trénink jen o běhání?
• 10+2 českých běžeckých instagramových účtů, o kterých byste měli vědět 
• Jak se starat o běžecké boty
• Jak na protahování pro běžce 

Anna Hovořáková

Jsem bývalá orientační běžkyně a silniční cyklistka, ale momentálně se pár let věnuji běhu v horách.

Navíc mám vystudovanou fyzioterapii.

V roce 2020 se mi podařilo zvítězit v ženských dvojicích na extrémním závodě LH24, ale jinak mě najdete v kopcích na tratích do 30 km.

• Anna Hovořáková

  https://satna.sportobchod.cz/author/ahovorakova/

  Jak vybrat běžecké ponožky a podkolenky
• Anna Hovořáková

  https://satna.sportobchod.cz/author/ahovorakova/

  Co dělat, když při běhu něco bolí
• Anna Hovořáková

  https://satna.sportobchod.cz/author/ahovorakova/

  Jak vybrat svůj první běžecký závod
• Anna Hovořáková

  https://satna.sportobchod.cz/author/ahovorakova/

  Iontové nápoje a vytrvalostní výkon