Chci kolobku a nemám v kapse 10 talířů. Co teď? – Bára na kolobce 42. díl

Přátelé, ať vám bude kdokoliv říkat cokoliv, kupovat koloběžku s ohledem na rozpočet není ostuda. Sama jsem začala trhat jako studentka se studentským rozpočtem a s koloběžkou, která mu odpovídala. A kde jsem teď? (Ehm… V Brně.) Pěknou koloběžku seženete i za pěknou cenu. V dnešním článku se mrkneme, jak na to. [caption id='attachment_8263' align='aligncenter' width='633'] Takhle vypadala moje první koloběžka. Pořídila jsem ji za peníze z brigády.[/caption]

Přes tohle nejede koloběžka

Na začátek: I kdybyste měli sebenižší rozpočet, jsou věci, na které při výběru určitě nezapomeňte. Protože špatně vybraná koloběžka je jako osina v zadku. Štve vás, bolí a ve výsledku vás může úplně odradit. Proto než začnete hledat, určete si:

• Jaké trasy budete jezdit? Na popojíždění po městě vám stačí i prďola s malými kolečky, do 2 tisíc máte vystaráno. Ale na delší výlety bych volila koloběžku alespoň s koly 20/16 a víc.
• Jaký vás čeká terén? Jestli silnice a cyklostezky, nemá smysl kupovat koloběžku s 12centimetrovým nášlapem, jen byste se nadřeli. (Ne že by tak vysoký nášlap dával smysl jinde než v extra náročném terénu, který většina z nás nejezdí.)
• Kolik měříte a vážíte? Koloběžka má své limity – jak nosnosti, tak výšky řídítek.
• Plánujete jezdit se psem? Poohlédněte se po koloběžce, která rozjeté psisko ubrzdí.

Projděte si můj starší článek Jak vybrat koloběžku. Mám o tom koneckonců i video. [caption id='attachment_18597' align='aligncenter' width='633'] Ať máte rozpočet jakýkoliv, nastudujte si, jak vybrat dobrou koloběžku.[/caption]

Známé značky jsou dobré značky

Osobně bych se držela ověřených značek. Investují spoustu peněz a času do vývoje, vybírají kvalitní komponenty, dávají si záležet. Taková koloběžka vám vydrží roky a nesedře vás z kůže. Jaké značky mám na mysli? Především tyhle (zkušení kolobkáři mě určitě doplní v komentářích): Kostka, Yedoo, MIBO, Morxes, Doxtor, Kickbike, Crussis.

Značku za kačku?

„Ty chytrá, vždyť kolobky od těchhle značek stojí minimálně deset táců!“ říkáte si. Hahá, ne tak docela! Některé ze značek mají i nižší řady, které jezdí fakt pěkně a nestojí ranec. Kdybych si já osobně měla vybrat levnější koloběžku na výlety, sáhla bych po Kostce Tour Fun, vyjde vás okolo 6 500 kaček. [caption id='attachment_20654' align='aligncenter' width='633'] Kostka dělá spolehlivé kolobky. Včetně těch za nižší ceny.[/caption] To už je za dobrou, spolehlivou koloběžku slušná cena. Kostky doporučuju i proto, že jsem se byla podívat v továrně, kde vznikají, a řeknu vám, že je za nimi kus poctivé práce. Kostka vám vydrží půl života. K zahození není ani Yedoo RunRun Mula (kola 20/16, cena kolem 7 tisíc) a Kickbike Freeride (20/12, taky kolem 7 tisíc korun). [caption id='attachment_20655' align='aligncenter' width='633'] Mula s vámi zvládne město i výlety.[/caption]

Ještě levněji? Mrkněte do bazarů

Chápu, možná chcete jinou kolobku, možná o fous nižší cenu. Co teď? Poohlédněte se po bazarech. Vážně, taková bazarová Kostka, MIBO nebo Yedoo z řady Alloy, to může být hodně dobrý kauf. Tyhle koloběžky vydrží roky jako netknuté a bazarové ceny jsou někdy fakt pěkné. Projděte si facebookovou stránku Koloběžky - bazar. Mrkněte i na Bazoš nebo Sbazar. Nebojte se zeptat na stav a najeté kilometry, každopádně ojetá Kostka je pořád dobrá Kostka. [caption id='attachment_18599' align='aligncenter' width='633'] Obroušeného stupátka se nelekejte. Takhle vypadá můj Trexx po 5 letech a jezdí báječně.[/caption]

A co nounejm značky?

Jasně, jsou koloběžky, které nezačínají na šesti tisících jako Kostka nebo Yedoo. Mezi nejznámějšími asi Wilcox nebo Master. Zkuste jednu z těchhle značek zmínit mezi koloběžkáři a zažehnete plamennou diskuzi (pokud to mám nazvat slušně). Upřímně, nemám s nimi osobní zkušenost. Třeba Wilcox má své fandy (však mrkněte do FB skupiny). Proto nebudu hodnotit konkrétně tyto značky, ale povím vám něco málo k těm méně známým (zpravidla čínským) obecně. Velký problém u levných koloběžek je, že se cena vždycky někde projeví. Většinou je to kvalita komponentů a minimální investice do vývoje. To se odráží na koloběžce, která je často těžká, s vysokým nášlapem a celkově „odfláknutá“ – ať se to projeví osmicemi, odlouplým lakem nebo bowdenem vedeným v bodě, kde se může snadno přeseknout. Jednoduše může jít o koloběžky, které:

• nevydrží
• jsou nebezpečné
• jízda na nich bolí a zprotiví vám koloběh

Nechci ale hodnotit něco, co jsem viděla jen v obchodě. Proto jestli máte na takovou koloběžku zálusk a máte možnost ji vyzkoušet, s chutí do toho. Bez zkoušení bych ale nekupovala.

Když já nevím, jestli mě to bude bavit…

Chápu, asi nechcete vrážet velké prachy do něčeho, co by vás třeba nechytlo. Za sebe ale radím: Neodflákněte výběr a nezůstaňte u laciné koloběžky jen proto, že to zkoušíte. Taková koloběžka vám může dát zkreslenou představu o tom, jak prima koloběh je. Víte, jak ušetříte nejvíc? Když půjdete do první půjčovny, kterou potkáte, a koloběžku si půjčíte. Dobrou, kvalitní koloběžku. Projedete se jednou, dvakrát, třikrát – a buď to bude láska, nebo ušetřené peníze. Nemáte zač, můžete mě pak pozvat na zmrzku. 😊 To je ode mě všechno. Tak si trhněte – jo a mrkněte na moje videa. Třeba vám pomůžou s výběrem.

Kam dál?

• O ženě, co nežene – Bára na kolobce 41. díl
• Crussis Cobra je fakt dobrá. Jenže zuje nejen zlobra – Bára na kolobce 40. díl
• Jak jsem se dala na elektro – Bára na (elektro)kolobce 39. díl
• celý seriál Bára na kolobce